Pictus - obrázky v hlavní roli

Na tomto webu už jsme v minulosti představili několik variant Magicu, které nám umožňují využít karty, které se na oficiální formáty Standard, Modern nebo Legacy nehodí. Ostatně samotný EDH je jedním z takových formátů. A karty, které se nehodí do EDH, se můžou hodit do jeho finančně nenáročné varianty, kde žádná karta nestojí více než třeba 1 Euro. Z karet, které se nehodí ani tam, můžete stále postavit draftovací kostku. Když ani to nejde, lze je využít pro trash. Ale i potom zůstává spousta výplňových karet, se kterými se Magic jako takový prakticky nedá hrát vůbec, například Burst of Speed, Tablet of the Guilds nebo One with Nothing.

Ovšem spousta takových karet ma kvalitní obrázky, které lze sbírat nebo je lze využít na konstrukci jiných her jako pexeso, klasické žolíkovky a podobně. Dnes představujeme novou hru s kartami Magicu, které těží právě z kvality obrázků. Jmenuje se Pictus a byla inspirována hrami Dixit a Cards against Humanity.

Pictus jsem testoval s mnoha různými lidmi a velký úspěch, který jsem s ní slavil, mě přiměl napsat tento článek. Hra nevyžaduje žádnou znalost pravidel Magicu, hodí se skoro pro všechny věkové kategorie a může si ji vyrobit prakticky každý hráč, který má přebytečné karty z turnajů, boosterů apod. Proto to může být i ideální dárek.

Bez dalšího zdržování se můžeme rovnou podívat na pravidla:

Každý obrázek je v celém balíku karet zastoupen jen jednou.

Ideální počet hráčů je 4 až 6.

Na začátku hry si každý hráč vezme 6 karet a jednu kostku. Jeden hráč začíná hru jako vypravěč.

Vypravěč vybere obrázek z těch, co má v ruce, položí kartu obrázkem dolů na stůl a popíše ostatním hráčům obrázek prostřednictvím nějaké nápovědy. Nápověda může být rozmanitá – jedno slovo, sousloví, věta, celý příběh, popěvek, gesto nebo jiná pantomima, vlastnoruční obrázek nebo kombinace těchto možností. Pro potřeby nápovědy by se z celé karty měl zohledňovat pouze obrázek samotný.

Poté ostatní hráči vyberou ve své ruce obrázek, který vystihuje danou nápovědu co nejlépe, a odevzdají danou kartu obrázkem dolů vypravěči. Vypravěč všechny odevzdané karty včetně té své zamíchá a rozloží je obrázkem nahoru doprostřed stolu. Všichni hráči kromě vypravěče se snaží uhodnout vypravěčovu kartu. Mohou jednotlivé obrázky prozkoumat zblízka před samotnou volbou. Těsně před volbou srovnejte karty do řady, očíslujte je a pak každý hlasující hráč tajně zvolí na své kostce odpovídající číslo. Všichni hráči pak odhalí svou volbu současně. I vypravěč může tajně hlasovat, ale vybírá kartu (jiného hráče), která podle něj nejlépe vystihuje nápovědu. Pictus se dá hrát tak, že hlasují všichni kromě vypravěče, jenom vypravěč nebo všichni. Žádný hráč nikdy nehlasuje pro svou vlastní kartu.

Každý hráč musí zajistit, aby žádným způsobem neprozradil před hlasováním svoji kartu!

Důležité: vypravěč získá body pouze v případě, že alespoň jeden hráč jeho kartu uhodne a současně alespoň jeden hráč neuhodne. Proto je potřeba nápovědu vymyslet šikovně a možná ji tajně zacílit na někoho konkrétního u stolu.

Bodování:

• Pokud všichni hráči uhodnou vypravěčovu kartu nebo ji neuhodne nikdo, vypravěč nezíská žádný bod, ale ostatní hráči získají každý 2 body.
• V opačném případě získá vypravěč 3 body stejně jako každý hráč, který jeho kartu uhodl.
• Každý hráč, který není vypravěč, ale někdo hádal jeho kartu, získává 1 bod za každý takový hlas.
• Pokud hlasuje vypravěč, hráč, jehož kartu zvolil, získá 1 bod.

Jako body si hráči mohou brát použité karty a pokud jich není dost, pak karty ze spodu balíku. Jinou možností je, že jeden hráč píše body všech na papír do tabulky. Po rozdělení bodů si každý hráč doplní ruku vrchní kartou z balíku a vypravěčem se pro příští kolo stává hráč sedící vedle stávajícího vypravěče.

Pro zvýšení obtížnosti můžete

• snížit počet karet, které hráči drží v ruce,
• přidat mezi karty k hlasování náhodnou kartu z vrchu balíku,
• zohledňovat při vymýšlení nápovědy kromě obrázků také texty na kartách.

Pravidla jsou zde také ke stažení ve formátu PDF pro tisk.

Na vyrobení jedné sady Pictusu potřebujete zhruba 200 až 250 karet s různými obrázky, plastovou nebo papírovou krabičku, vytištěná pravidla a 6 až 8 kostek. Při kostrukci můžete být pečliví a vybírat obrázky jeden po druhém – ideální obrázky pro hru jsou členité, abstraktní a obsahující větší množství objektů a/nebo situací. Je ale i možné prostě sesypat přebytečné karty na hromadu a během několika testovacích her vytřídit karty, které se opakují, jejichž obrázky se příliš nehodí nebo které jsou viditelně příliš poškozené.

Velká výhoda je, že jednotlivá sada Pictusu je velmi dobře přenosná a skladná a celkově je to za málo peněz hodně muziky.

Dokonce lze při pečlivém výběru karet vyrobit multifunkční sadu, kterou můžete jednou draftovat, jindy s ni hrát trash a s jinou skupinou lidi si pak dát Pictus. K tomu je potřeba odhadem 400 až 500 karet, které je výhodné obalit, aby sada déle vydržela.

Trash a Pictus se dají i zkombinovat, třeba takto: když v multiplayeru někdo vyřadí hráče, vyřazený hráč se stane vypravěčem, všichni hráči si doberou do sedmi karet a hraje se jedno kolo Pictusu. Pokud vypravěč skóruje, vrací se do hry s polovinou (nebo jiným počtem) životů a 6 kartami, které mu zbyly v ruce. Ostatní hráči náhodně zahodí tolik karet, aby jim zbyl stejný počet jako měli před kolem Pictusu.

Závěrem tu mám ještě několik možných rozšíření pro samotný Pictus. Do hry lze přidat pravidlo, že za odepsání jednoho bodu si hráč může vyměnit karty v ruce, pokud má pocit, že se mu nehodí. Hráči by rovněž měli na požádání vysvětlovat, jak k dané nápovědě přišli, případně, proč volili tu kterou kartu. Jednou použitá nápověda by se neměla během jedné hry opakovat. Jedna hra se obvykle hraje do 30 nebo 50 bodů, případně dokud nedojdou karty, protože o samotné body v Pictusu zase až tak moc nejde :).

Pictus se dá rovněž hrát, i když se nesejde dost lidí. Ve třech hráčích obvykle jen stačí mezi karty k hádání přidávat jednu nebo více náhodných karet z balíku. Pokud jste ale na hru jen dva, je potřeba pravidla modifikovat výrazněji. Nabízím tyto tři varianty:

Kooperativní Pictus

Vypravěč dá nějakou nápovědu a přidá 4 náhodné karty z balíku. Druhý hráč se pokusí k dané nápovědě vybrat co nejvhodnější kartu z těch, co drží v ruce, a přidá ji k ostatním. Po zamíchání a odhalení karet každý hráč hádá kartu toho druhého. Když oba uhodnou, přičtou si bod, jinak si odečtou bod. Hraje se na 10 kol a účelem je skórovat jako tým co nejvíc. Když je ovšem vypravěčova nápověda příliš okatá, druhý hráč může mít problém najít něco ve své ruce, co vypravěč uhodne.

Společný hrnec

Jeden hráč otočí náhodnou kartu z balíku, která se použije jako nápověda – buď s nějakým upřesněním podle názvu karty a obrázku nebo bez něj. Oba hráči se pokusí otočenou kartu spárovat s nějakou kartou, co drží v ruce, a přidají 4 náhodné karty. Pak všechny karty zamíchají a odhalí a každý se snaží uhodnout kartu toho druhého. Skóruje se jen v případě, že uhodne jen jeden hráč.

V případě, že tuto variantu hrají 3 hráči, použijí se jen 3 náhodné karty, hráči si hádají karty do kruhu a skóruje se jen v případě, že alespoň jeden hráč neuhodnul.

Vláček

V této variantě dá vypravěč nápovědu a přidá 2 další karty z ruky 2 další náhodné karty z balíku. Druhý hráč hádá tak, že všech pět karet po zamíchání a odhalení setřídí podle pravděpodobnosti, že daná karta je vypravěčova. Skóre se pak počítá podle následující tabulky:

Ve třech hráčích karty třídí každý hráč zvlášť pomocí kostek a vypravěč skóruje pouze vyšší počet bodů od obou hráčů.

Tak to je Pictus v kostce. Doufám, že si jej oblíbíte tak jako mnoho lidí, kteří už jej měli možnost hrát. Poznámky, nápady a podněty prosím pište do našeho diskuzního fóra. U dalšího článku nashle,