Jak jinak hrát EDH

Jak už jsme diskutovali v předchozích článcích a ve fóru, jedním z hlavních cílů neturnajového hraní Magicu by mělo být nikoliv soupeře nemilosrdně rozdrtit těmi nejdražšími kartami a pak už s ním nikdy nehrát, jak to bývá obvyklé na turnajích, ale naopak udržet lidi ve hře, aby měli důvod stavět nové balíky nebo zkoušet nové formáty. Někdy ale není problém v tom, že by nutná investice do karet byla příliš vysoká, že by v daném formátu hráli "všichni to samé" nebo že by konkurence byla příliš vysoká a hrálo se mnohem víc na vítězství než pro zábavu. Někdy se daný formát prostě obehraje a není na škodu ho trochu okořenit, modifikovat nebo zkusit úplně jiný.

V tomto článku přinášíme několik variant pro hospodské a jinak neturnajové hraní. I když se dají vesměs využít i v jiných formátech, vyzkoušeli jsme právě při hraní Commanderu (EDH).

Zamíchaný generál

Generálové (komandýři) jsou hlavní devizou EDH, ale občas také hlavním problémem. Zejména pokud rádi hrajete ve dvou a jeden z vás má balík postavený výrazně kolem turnajového (rozuměj velmi silného) generála. V takové situaci se může snadno stát, že to jednoho z vás přestane brzo bavit. Ostatně to tak dopadalo i na turnajích. Pro zopakování, do této kategorie patří hledací generálové (např. Arcum Dagsson, Sliver Overlord), někteří kontrolní generálové (Gaddock Teeg, Vendilion Clique), manoví generálové (Azusa, Lost but Seeking, Radha, Heir to Keld) nebo útoční generálové (Skithiryx, the Blight Dragon, Rafiq of the Many).

Velice snadná varianta, která nevyžaduje, aby hráč se silnějším balíkem musel balík přestavovat, která vyrovná podmínky na začátku hry a která i z pohledu konstrukce balíku představuje větší výzvu, je na začátku hry zamíchat kartu komandýra s ostatními kartami. Jakmile ji pak v průběhu hry jeden hráčů zahraje, dříve než ji může někdo přerušit, všichni ostatní hráči si mohou najít svého komandýra a dát ho do velící zóny. Pokud jej má hráč v ruce, dá ho do velící zóny z ruky a vezme si kartu; v takovém případě neprohledává balík. Každý hráč může také blafovat a neudělat nic nebo zamíchat balík naprázdno. Technicky vzato, toto je spouštěcí schopnost využívající stack, takže na ni lze reagovat běžným způsobem. Kromě toho, že je důležité oznámit generála na začátku hry, se žádné další pravidlo hry nemění.

Neútočení na nejslabšího

Tato varianta je určena pro multiplayer a jejím cílem je, aby pokud možno všichni hráli skoro stejně dlouho a nemuseli dlouho čekat, když je někdo vyřadí ze hry velmi rychle. Pravidlo je snadné – pokud má právě jeden hráč nejnižší počet životů, nelze na něj útočit. Jinými slovy, pokud se více hráčů dělí o nejnižší počet životů, lze útočit na kohokoliv (kromě sebe :). Je výhodné používat nějaký žeton – např. veverku (viz Form of the Squirrel), který má vždy pod kontrolou ten, na nějž nelze útočit. Žádné další pravidlo hry se nemění.

Aktualizace 6.3.2012: Jak se ukázalo, toto pravidlo lze relativně snadno zneužít, pokud má hráč k dispozici kartu, která umožňuje platit životy a tak si kdykoliv uměle srážet celkový počet životů a být imunní proti útokům. Mezi takové karty patří např. Sylvan Library, Hex Parasite nebo Reckless Assault. Tento stav lze snadno vyřešit následující úpravou: Pokud si hráč sám ubere životy kartou, kterou kontroluje nebo vlastní, lze na něj do konce hry útočit bez omezení.

PDH (Pauper Dragon Highlander)

Zvláště hráči, kteří rádi staví nové balíky, ale současně nemají zájem investovat horentní sumy do dalších karet, po čase zjistí, že se jim nedostává dost Primeval Titanů, shocklandů, fetchlandů, Demonic Tutorů a dalších nezbytných karet. Také je pravda, že někteří zkušení hráči EDH rádi vyzkoušejí něco nového, protože poskládat balík z nejdražších a nejlepších karet není zase takový problém, nehledě k tomu, že Internet je v tomto ohledu plný inspirace...

Jednou z jednoduchých variant je nastavit cenový strop pro každou kartu v balíku včetně generála. Takto nastavené omezení má dva cíle: zpřístupnit EDH opravdu každému a rozšířit prostor pro konstrukci balíků do karet, kterými by se jinak nikdo nezabýval.

Jak ale stanovit takový cenový strop? Možností je několik; můžete si zvolit svůj oblíbený obchod a jet podle něj. Pak ale riskujete neaktualizované ceny, spekulativní podrážení cen, návaznost na konkrétní sklad a podobné drobnosti. Určitě je lepší průměrovat více lokálních zdrojů. To je ale zase poněkud pracné, protože pokud vím, není k dispozici automatický srovnávač cen pro Česko(Slovensko). Můžete ale využít zahraniční srovnávače jako je BlackBorder nebo MagicCards.info. U nich je ovšem třeba počítat s kolísajícím kurzem koruny a cenová hladina e-shopů za velkou louží bývá leckdy zavádějící a nerealistická pro naše prostředí...

Zdá se, že toto je neřešitelný problém a že to nemůže nikdy fungovat. A to je právě omyl. Řešením je obyčejný selský rozum. Zejména pro neturnajové hraní vůbec není potřeba mít naprosto striktní pravidla, protože stejně vždy záleží na tom, jak se hráči mezi sebou domluví. Každý je zodpovědný za svůj balík a pokud se někdo rozhodne hrát EDH z laciných karet, pak určitě nemá důvod úmyslně si vpašovávat do balíku drahé karet a doufat, že si soupeř nevšimne. Nemá totiž co vyhrát. Pokud ale karta podraží bez vědomí hráče, pak by jej na to měl upozornit první hráč, který si takové karty všimne. Prostě se jedná o formát, který se reguluje sám a je tak stabilní, jak dobrá vůle panuje mezi těmi, kdo jej hrají.

Jako nezávazné doporučení nabízíme otestovaný cenový strop 20 korun za kartu včetně generála. Aby ale nebylo nutné neustále kontrolovat ceníky a licitovat při hraní o pětikoruny, považujeme tento strop za měkký. Pokud "menší než velké" množství karet balíku přeleze až na 30 korun, nemělo by to být na překážku. Vše, včetně samotných cenových stropů a jejich kontrolování, je otevřeno diskuzi a lze obměňovat. Základní myšlenka je jasná – zahrát si EDH s levnými kartami, pro které je jinak malé nebo žádné využití.

IDH (Identity Dragon Highlander)

Klasický highlander (jednokaretní formát s balíkem o 100 kartách bez generála) je v některých regionech Čech, Moravy a Slovenska rozšířenější než EDH už proto, že je starší. Pokud hráč EDH potká hráče highlanderu a pokud není EDH balík silně závislý na svém generálovi, není nic snazšího, než generála zamíchat a hrát. Pro potřebu konstrukce nových balíků, respektive úpravy EDH balíků na Highlander nebo obráceně, definujeme IDH jako běžné EDH, kde se nijak nevyužívá velící zóna. Jinými slovy se jedná o Highlander s generálem, který ale pouze určuje identitu balíku a omezuje barvy karet, které lze v balíku hrát.

Žolíci

Jak je zmíněno výše, koncept generála je pro EDH unikátní, ale představuje dvousečnou zbraň. Čím pohodlnější je jistota generála pro strategii a hru jednoho, o to víc může být frustrující a odrazující pro jiného. Vyzkoušeli jsme variantu, kdy začátku nedáváme do velící zóny generála, ale náhodnou kartu z vrchu balíku po zamíchání. Respektive několik karet, tzv. žolíků. Žolík leží ve velící zóně, ale je pouze na jedno použití. Po zahrání se s ním zachází jako s každou jinou kartou. Abychom kompenzovali tuto vlastnost, testovali jsme více žolíků najednou, konkrétně tři, protože z naší zkušenosti plyne, že při běžném hraní EDH hráč zahraje svého generála průměrně třikrát v jedné hře.

Aby to bylo ještě zajímavější, stanovili jsme, že první tažený žolík bude tajný, tj. leží lícovou stranou dolů. Při testování se ukázalo, že pokud jsou veřejní žolíci země, může to dávat hráčům buď příliš velkou výhodu při výběru první ruky nebo naopak nevýhodu ve srovnání s dobrými žolíky soupeře. Nakonec jsem dospěli k uspokojivému poměru, kdy první tažený žolík je tajný a může to být země. Další dva žolíci jsou veřejn?? a hráč otáčí karty z balíku, dokud neotočí dvě, které nejsou země. Země, otočené tímto způsobem, se pak zamíchají do balíku a každý hráč si veze prvních sedm karet. Počet žolíků a jejich veřejnost se dá různě obměňovat dle domluvy mezi hráči.

Planar EDH

Další, zatím nepříliš rozšířenou variantou pro neturnajové hraní, je Planechase, jehož pravidla naleznete zde. Planar Singleton je vlastně IDH se standardním balíkem karet světů. Sběratele a jiné nadšence jistě potěšila zpráva, že v červnu 2012 vyjde další sada Planechase, o které si v oficiální zprávě můžete přečíst zde.

Současně je pravda, že klasický Planechase byl kritizován pro svou přílišnou chaotičnost. Ale i na to se našel lék, vznikla varianta nazvaná Eternities Map. Její výhody jsou dvě: hráči mohou přímo ovlivňovat, do kterého světa povede příští teleport, místo aby jen pasivně přihlíželi, jak někdo otáčí náhodnou kartu. A za druhé, není potřeba, aby karty světů měli všichni hráči u stolu. Stačí mít k dispozici jednu (pokud možno úplnou) sadu a může se hrát. Na podrobná pravidla už v tomto článku nezbylo místo, ale můžete si je přečíst v originále i s ukázkou zde.

Výhodou většiny těchto rozšíření je jejich nenáročnost a kombinovatelnost. Není nijak náročné ani drahé hrát například PDH se zamíchaným generálem a několika žolíky. V plánované ligové sezóně počítáme se všemi těmito variantami a možná ještě přibudou další. Pokud máte vlastní postřehy, poznámky nebo zkušenosti s variantami hraní Commanderu, určitě se s nimi podělte v našem fóru.